Jak jsem spadla do popelnice


Kontejner … tak to tu ještě nebylo …

Tak jo … můj život se nadlouho na „velké trapasy“ docela uklidnil. Jo, nějaké byly, ale ty jsou prostě nezveřejnitelné :D To člověk nedá … Ale některé jsou tak zdravě šťavnaté ?

Tak například dneska .. Den docela obyčejnej. Spíše k vzteku než k smíchu. Po nedělním tréninku jsem šla celá znavená spát, zase děsně pozdě. Ráno sice žádná škola, ale z postele Vás nevykopnou „šťastné“ vyhlídky odběrů krve u doktora na 7 hodinu ranní. Ano, píšeme písemku z češtiny.. to jediné mě těší :D někdy v dálné budoucnosti si ji dopíšu … Hmmmm první zpráva? Ahoj Deni, čeština se přesunuje na zítra … krůpěj potu se mi řine po tváři při pohledu na 15 autorů + nějaká ta šťavnatá teorie .. :D Dojdu k doktorovi .. sestra zahlásí .. „Tak další kdo jde na krev.“ Krev, krev, krev … tepny … žíly … cévy … krev teče … teče někam hoooodně daleko z mé hlavy … To bude zase něco … Odběry miluju, to se musí nechat, ale ty obyčejné .. ne tak, ty kokso, že dojdeš a hned: „Píchne tě včelička, jenom ti to tu odkapu, máš krásné žíly (to už vím !!! nepotřebuju to slyšet znovu, babo jedna..) .. to bych dycky vylítla z kůže !!!

Ale o co tu vlastně jde. Už od listopadu jsem KOČOVNÍK. Bydleli jsme ve strejdově bytě, kterej pronajímá, bydlela jsem měsíc u taťky .. proč? Protože nám dělají v našem mini panelovém bytě (králíkárně) bytové jádro .. hola hej, budu mít novej pokoj :D

Dneska je pondělí a já ležím na své nafukovací matraci .. opřená o zeď a ta zatracená fukačka se semnou velice nenápadně snaží odjed od zdi … Mám za sebou těžkou noc .. nenechala mě vyspat !!! Ano, byla to moje první noc v „novém“ .. Jelikož moje upe upe upe nová postel ještě nedoputovala k natěšené majitelce … :-/

Ano, po dlouhé době vidím svoji mamku, která se nikdy nezmění … Jo, nemůže se změnit. Ale přeci jenom jsem doufala, že po měsíci nevidění mě lehce vyměkne. Ani nápad, co tě nemá drahá Šafařinko? :D Vyměň ptákovi, umyj vanu, běž s košem ….. „Běž s košem“ ona osudná věta tento den …. :D

Ano, kecy v klecy ode mě byly .. to ne že ne :D nejčastější odpověd? „Chci k tatínkovi!!!“ :D

Nakonec jsem se sebrala a že teda jdu … Vezmu si klíče do právě ruky .. kolečko navleču na prostředníček … udělejte to po mě !! Pozdvihněte prostředníček, ale ve vší počestnosti !!!!! Pozdvihneme … navlečeme na něj kolečko od klíčů .. vezmeme do té samé ruky sáček s odpadem a jdeme .. :D

Jdu … míjím pochybnou partu vykuřujících slečinek a chlapců .. tak 15 let .. ach, kde jsem v jejich letech byla já? Stavěla si s klukama bunkry na stromech … bájo :D zlaté časy .. Dojdu k černé popelnici .. otevřu tu požíračku věcí .. a teď … zpomalíme záběr … nakročím nohou … rozmachuji se … modrý pytel je těžký .. nezdá se .. výraz v mém obličeji je odhodlaný … nic mu nedaruju .. ha, byla by legrace, kdyby mi tam spadly klíče .. raději si je přidržím .. chytnu si palcem obroučku „kolečko“ klíčí (všichni po mě opakujte – chytneme si pravým palce kolečko klíčí) … bude to čistá trefa .. zaberu .. pytel se zdvihá … šup … a zahučí tam … Já spokojená, že se mi nic neroztrhlo, jak je zvykem a pak lezu jak koza po čtyrech a uklízím spoušť. Otočím se na sněhuli a kráčím si to domů .. v rukou stále svírám kolečko … udělám pár kroků a ted … MOJE KLÍČE !!!!!!!

Co držíte v ruce? Ano, kolečko … co je to kolečko? Váš prstýnek, který se leskne v měsíčním světle pozdvihnutý už na NEČESTNĚ vyhlížejícím prostředníčku !!!!!

Hej prostě v tu ránu PEKLOOO .. mamka mě zabije, že, klasika jako ..

Petám ve svých anti – sexy teplákách kolem baráku ke zvonkům .. zvoním .. nic … zvoním .. nic .. ZVONÍM .. Co je?? .. Hej mami, potřebuju tvoji pomoc + čelovku .. Proč? Nemám klíče .. jakto? .. mi tam spadly .. kam? .. ježiši kam si mě asi poslala?? .. Hahaha …

Za 5 minut mého čekání dole …

„Deniso já tě už vážně zabiju !! Není nezodpovědnějšího člověka jako tebe !!! „

Sem uražená :D Dojdeme ke kontejneru .. co ted? Jak to tam hledat že … :D K mému štěstí .. :D alespoň nějakému pro dnešní den .. POPELNICE JE SKORO PRÁZDNÁ !!!! Ale jen skoro ..

„Já ti dám fakt pár facek, toto není normální, co ty seš za děcko, čí ty vůbec seš, kdo tě zplodil.“ .. Hej jakože docela povzbudivé věty ne od Vaší vyvrhovatelkyně slyšet .. jako ono to potěší :D Jakou si mě udělali … takovou mě mají :D

Já tě nazvednu a ty se tam nakloníš … OK … čelovku si nasadím .. ale při prvním nákladu do smradlavých útrob mi milé světluškovské světélko padá z hlavy … BOŽÍ … ujme se toho tedy mamka. „Budu svítit, ty seš jak prase, tak si tam pro to běž“ .. Ano, mám ráda svoji mamku .. :D

Pokus č. 2 .. Nahnu se .. mužeš .. mamka se do toho vloží celou její silou, takže letím do smradlavky dobrou rychlostí … „Áááááááá neeeeeee … mamíííííí „ rukama se dotknu čehosi … „Fůůůůůůj áááá chci veeeen“ :D jako hlína, že … to jsem vám neřekla, že ta partička přestala vykuřovat a se zájmem nás pozorovala … „Máš je?“ „Mám jeee“ … tahá mě nahoru … „Nééééé áááááá uááááá nemááám, nemáááám ..“ .. :D „Ježiši Deniso dělej !!!!“ ..

Jop, nakonec se podařilo … :D Vylezu ven .. podívám se na mamku .. „Díky kámo, seš třída“ .. usměju se … Džžžžžžžžžžžžžžžž … facka … :D haranti .. „Ty vole, co to je?“ ..

A já? „Hahahahahahahahahahaha ..“ .. prostě já .. klacek jak bič, copak si něco dělat z jednoho pohlavku? :D Prostě mi do popelnice spadly klíče, to je moc .. :D

Celej večer se nesl ve znamení smíchu a dalších facek, ze kterých jsem měla stejně dobrej den :D

O víkendu mě čeká náš maturitní ples … jooo jo … jsem zvědavá, co se mi zase stane TAM … :D